Z výšky hor až k oceánu aneb cesta přes půl Tanzanie 2 minuty čtení

Dnešní den jsme si trochu přivstali, abychom stihli velké překvapení pro studenty. Měli jsme štěstí a ráno na nás zpoza vysokých hor vykouklo sluníčko. Po noci v krásném hotelu, který vypadal trochu jako Hobitín z Pána prstenů, nás čekala skvělá snídaně ,a pak už jsme vyrazili vstříc zmiňovanému překvapení. Děti do poslední chvíle netušili, že na vyhlídku Irente view pojedou na motorkách s místními „taxikáři“. Pro děti to byl úžasný zážitek, a i pro některé učitele úplně nová zkušenost. Místní jeli opatrně a „pole pole“, tedy pomalu. Už cesta na vyhlídku byla dechberoucí. Naskytl se nám pohled na mraky, které běhaly po krajině jako stádo oveček. Po chvilce jsme dorazili na vyhlídku, kde však během pár minut zakryly oblaky celou oblohu. Jen první skupina si tak mohla užít úchvatný výhled ze skalního útesu.
Cestou z útesu jsme se zastavili na místní farmě Irente, ochutnali místní sýry a nakoupili suvenýry. Cesta zpět k autobusu nám zabrala asi hodinku. Po návratu na hotel jsme zabalili věci a vyrazili na dlouhou a náročnou cestu k Indickému oceánu. Cestou jsme se zastavili na oběd v místním motelu a mohli vidět, jak se pomalu za okýnkem mění krajina. Od horských lesů, přes savanu s pomerančovými plantážemi až po pobřeží s palmami. Do Peponi beach resort jsme dorazili téměř za tmy, ubytovali jsme se do stanů, a poté nás čekala skvělá večeřě. Ještě předtím se však někteří studenti po více než týdnu setkali se svými rodiči. Při večeři jsme ochutnali mořské plody, jako langusty a chobotnice. Už se nemůžeme dočkat, až se zítra vykoupeme v Indickém oceánu a užijeme si šnorchlování u korálových útesů.

Napsat komentář